Vozy vyrobené do roku 1973 trpí problémy, které souvisejí s počátkem výroby.
Kvalita použité oceli je však u prvních vozů (do poloviny roku 1972) mnohem vyšší než u další produkce.
GSA vyrobené mezi roky 1984-86 nejsou všeobecně tak dobré, jako vozy vyrobené mezi roky 1979-83.
Zajímavé jsou verze Pallas, Convertisseur/C-Matic, X-série a další limitované série. Nejvzácnější je verze Birotor.
V Japonsku, Austrálii a Skandinávii byl GSA k dostání s klimatizací, neřízeným katalyzátorem a pomocným topením.
Rez je nevyhnutelná. Hlavní podíl na tom má konstrukce vozu s hodně dutými profily, nízká kvalita použité oceli a krátká doba vývoje vozu. Nejčastější místa postižené korozí:
- podlaha pod řidičem a spolujezdcem
- spodní strany dveří
- panel pod předním nárazníkem (fixací nárazník)
- oblast kolem čelního skla, zejména spodní rohy
- podběhy kol
- boční stěny v kufru
- 5 dveře u GSA a všech verzí Break
- pod baterkou
Prosakování oleje je u 20 a více let starých aut normální. Chlazení vzduchem navíc způsobuje, že teplota motoru může v létě dosáhnout až 130 stupňů. Vysoké teploty pak mají vliv na kvalitu těsnění a oleje. Doporučený interval výměny oleje je 5000 km.
Motor o obsahu 1015 cm3 se vyráběl ve dvou verzích. První verze od začátku výroby do září 1972 (modelový rok 71 a 72), druhá pak od září 72 do konce výroby. Hlavní odlišností bylo předehřívání palivové směsi skrz horké výfukové plyny, které nahradilo dřívější předehřívání skrz motorový olej.
Velmi málo dílů je shodných pro obě verze.
Motory 1015 cm3 jsou historicky zajímavé, ale poněkud méně výkonné a častěji problematické. Ve své první verzi (do září 1972) jsou ale mnohem tišší, nevýhodou je pak malá dostupnost náhradních dílů.
Karburátory Weber jsou lepší než Solex, poskytují vyšší výkon a nejsou tak citlivé na špínu.
Výfukové potrubí prvních modelů je odlišné. Potrubí od sběrače výfukových plynů a spojovací Y trubka jsou menšího průměru.
Všeobecně se dá říct že hydraulika v GS-GSA je velmi spolehlivá.
Existují tři typy předních brzdových destiček:
První- modely 71 a 72 (malý typ).
Druhý- modely 73 až 80.
Třetí- modely 81 až do konce výroby.
A dva typy zadních brzdových destiček:
První- modely 71 a 72 (malý typ).
Druhý- modely 73 až do konce výroby
Ušetřete tisíce korun za převod auta. Tip, jak neplatit ekologický poplatek.
Češi jsou vynalézavý národ a potvrdili to i v případě tzv. ekologického poplatku za přepis vozidla.
Stačí vědět jak a nemusíte jej platit, ušetříte tisíce korun.
Od 1. 1. 2008 se při přihlášení do evidence motorových vozidel povinně sleduje, do jaké emisní skupiny patří přihlašované vozidlo. Vše má na svědomí nový zákon o odpadech, který řeší tzv. ekologický poplatek za autovraky. Těmi jsou myšleny všechna vozidla nesplňující nejpřísnější emisní limity EURO 3.
Výše poplatku je odstupňována podle mezních hodnot emisí, které vozidlo vydává:
1. 0 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 3.
2. 3000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 2.
3. 5000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 1.
4. 10 000 Kč v případě nesplnění předchozích mezních hodnot emisí.
Jenže tyto vysoké poplatky, které jsou oficiálně příjmem Státního fondu životního prostředí, lze obejít. Stačí najít člověka, který je držitelem průkazu ZTP. Držitel průkazu ZTP totiž ekologický poplatek neplatí. Zákon navíc uvádí, že ekologický poplatek se platí jen jednou při první registraci. Zákon doslova uvádí: Pokud je již vozidlo v České republice registrováno, platí se poplatek při první přeregistraci vozidla.
Když vozidlo zaregistruje držitel průkazu ZTP, který z podstaty poplatek neplatí, další majitelé vozidla již poplatek nikdy platit nebudou. Dá se na tom docela dobře postavit i obchod.
Jak neplatit ekologický poplatek
1. Vozidlo se nejprve registruje na majitele-držitele průkazu ZTP, který je osvobozen od placení
poplatku 800 Kč za převod.
2. Bezprostředně poté se vozidlo převede na nového majitele, tj. provede se odhlášení a nová
registrace vozidla. Platí se poplatek 800 Kč.
3. Nový majitel získal vozidlo bez nutnosti platit ekologický poplatek a ušetřil 3000–10000 Kč.
Musel jen zaplatit registrační poplatek ve výši 800 Kč.
Osobní účast není nutná, stačí plná moc
Navíc ani není nutné držitele průkazu ZTP hnát před úřad. Stačí neověřená plná moc a vše lze vyřídit během několika málo minut: registraci, odhlášení a novou registraci. Poté už je jen na domluvě, zda 10minutový majitel a držitel průkazu ZTP dostane od vás za tuto akci odměnu (na internetu jich najdete pro tento účel dostatek), anebo zda sáhnete po rodinném příslušníkovi a celý proces tak bude „zadarmo“. Nic už tedy nebrání opět kupovat starší škodovky a žigulíky.
Zákon o odpadech
Zákon, ze dne 22. července 2009, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech. Ve Sbírce zákonů vyšla tato novela 4. září 2009.
§ 37e Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků.
(1) Žadatel o registraci použitého vozidla kategorie M1 a N1 do registru silničních vozidel podle jiného právního předpisu31f) je povinen zaplatit poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků. Poplatek se platí při první registraci použitého vozidla kategorie M1 a N1 v České republice. Pokud je již vozidlo v České republice registrováno, platí se poplatek při první přeregistraci vozidla.
(2) Od poplatku jsou osvobozeni žadatelé těžce tělesně postižení, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP-P, dále žadatelé, u nichž k přeregistraci podle odstavce 1 dochází v důsledku nabytí a vypořádání dědictví nebo v důsledku zániku společného jmění manželů.
Riziko pro skutečného majitele
Celá finta však má tři rizika. Problém může nastat v situaci, kdy důvěřivý držitel průkazu ZTP nechá
(i za odměnu) na sebe vozidlo registrovat, vystaví k tomu plnou moc, ale již si neověří, zda „jeho“ vozidlo skutečně bezprostředně poté změnilo majitele. Pokud by vypečený přihlašovatel vozidla auto nepřepsal
na sebe a nechal jej na držitele průkazu ZTP, majitelem by byl oficiálně držitel průkazu ZTP. A tím by byl i právně odpovědný za vše, co vozidlo na silnici případně způsobí. Aby se odpovědnosti vyhnul, musel by si sám sjednat a platit povinné ručení, pokud by neměl jistotu, že tak za něj učinil ten, co vozidlo přihlásil.
Dalším rizikem je absence pojištění odpovědnosti při přihlašování vozidla na držitele ZTP. Jde sice jen
o cca 10 minut vlastnictví, ale úředníci jej mohou vyžadovat a bez něj vozidlo nemusejí přihlásit. Lze jej však jednorázově koupit za cca 400 Kč.
Posledním rizikem je oficiální povinnost podat daňové přiznání, pokud prodejem vozidla jeho majitel vydělal, protože držitel průkazu ZTP byl majitelem vozidla méně než rok a koupené vozidlo obratem prodal. Nicméně v praxi na to finanční úřad přijde zpravidla jen na udání. Zákon o daních z příjmů na to myslí v § 4, odst. 1 c):
Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku.
Obdobný případ platí pro situaci, kdy by nedošlo k prodeji, ale k darování vozidla. Zatímco mezi osobami uvedenými v 1. a 2. skupině se darovací daň neplatí, ve 3. skupině již ano. Jde zvláště o situace, kdy se najde přes inzerát „dobrovolník ZTP“ a převod vozidla se odehraje pomocí darovací smlouvy.